Společenství magnificat

Index

Znaky života terciářů

Těm, kteří žijí v širším premonstrátském společenství, má být vlastní, snažit se s Boží milostí o hlubší duchovní život. To není možné bez pokání a kajícnosti, které nejsou jen něčím jednorázovým, ale mají mít trvalý celoživotní ráz. Zvláštní význam má přitom svátost pokání - svátost smíření. Ať se člen širšího premonstrátského společenství nespokojí s minimem jedenkrát za rok, velmi užitečná je pravidelnost, zejména měsíčně.

Ať ze života členů širšího premonstrátského společenství nevypadne půst; svědomitější zachovávání posvěcení pátku, půst od masa nebo kouření, alkoholu může být dobrým začátkem. Doporučujeme podobný půst i ve středu. Je však třeba vyvarovat se přepínání v postu. Kdyby chtěl někdo konat větší posty, je třeba poradit se s moudrým zpovědníkem.

Pokání a kajícnost neznamenají smutný, neradostný život, i když někdy mohou být nepříjemné a obtíž, kajícnost i velikonoční radostnost (symbolizované také bílým šatem) má vyznačovat premonstráty.

Láska k Božímu slovu má být vlastní každému křesťanovi. Kdo patří do premonstrátského společenství, ať celoživotně stále hlouběji objevuje bohatství Písma svatého, vniká do jeho smyslu a tím získává účast na Boží moudrosti. Velmi praktickou spojnicí mezi Biblí a praktickým životem je přijetí určitého biblického verše jako vůdčí myšlenky pro život v určitém období.

K charakteristickým znakům premonstrátského řádu patří důraz na slavení liturgie. Členové širšího premonstrátského společenství ať usilují o hlubší porozumění liturgii, o její intenzivní prožívání, podle svých možností o aktivní účasti na ní, péčí o úpravu a čistotu liturgického prostoru. Ti členové širšího premonstrátského společenství, kteří nemají povinnost modlit se liturgickou denní modlitbu církve, ať se často modlí alespoň některou její část, např. nešpory nebo komplementář (jsou i v novém Kancionálu) nebo alespoň i některý její prvek, např. Benediktus, Magnificat…

Eucharistie je středem a sluncem liturgického života. K plnější účasti na mši svaté patří svaté přijímání, ke kterému mají členové širšího premonstrátského společenství přistupovat často. Pokud možno ať se nespokojí s účastí jen v neděli a v ostatní dny s povinnou účastí, ovšem ať nezanedbávají své povinnosti v zaměstnání, k rodině apod.

K úctě Nejsvětější svátosti náleží také společné či soukromé adorace (třeba i na dálku), návštěva Svátosti apod.

Do premonstrátského společenství patří neodmyslitelně Mariánská úcta. Ta nemá být jen neurčitě citová - je důležité osvojit si její zdravý věroučný základ a snažit se mariánsky žít, s církví prožívat mariánské svátky, podobně jako andělské pozdravení "Zdrávas Maria", ať je širšímu premonstrátskému společenství velmi drahý chvalozpěv Magnificat a modlit se ho pokud možno denně, kdo má velmi málo času, může využít nějakého čekání k modlitbě alespoň některého desátku růžence…

Protože člen širšího premonstrátského společenství je přidružen k řádu řeholních kanovníků, jehož cílem je prohloubené prožívání účasti na kněžství Kristově, má i on svými modlitbami za svatost života kněží, za věrnost, za nová kněžská a řeholní povolání k tomu přispívat a podle svých možností kněžím pomáhat, aby mohli lépe konat svou svatou službu. Má také plnit své vlastní úkoly, např. různé služby lektorů, funkce ve farní radě…

Bližší informace o Třetím řádu a Společenství přátel můžete získat u premonstrátských kanovníků kláštera v Teplé.