Architektonický skvost s ohromující knihovnou

Klášter Teplá: architektonický skvost s ohromující knihovnou se sto tisíci svazky, která je druhou nějvětší klášterní knihovnou v České republice.

Zdroj: Petr Hejna

Objekt tohoto západočeského kláštera premonstrátů uchvátí nejen interiérem kostela Zvěstování Páně, ale i rozsáhlou knihovnou, čítající více než 100 000 svazků, stejně jako zaujme pohnutou historií prastarých zdí i osudy lidí životem bytostně s premonstrátským posláním spjatých.

Klášter založil roku 1193 český šlechtic Hroznata v souvislosti se svým zájmem o účast na III. křížové výpravě. Poté, co seznal, že se jedná díky špatné připravenosti a třenicemi vůdců o velmi nejistou akci, svůj záměr jako jiní šlechticové přehodnotil a požádal papeže Celestina III. o odklad, nebo o náhradu prostřednictvím vykonání jiného záslužného činu.

20140901RA tím právě bylo založení kláštera, do kterého přešlo ihned několik řeholníků z premonstrátského kláštera na Strahově. Později se sám Hroznata, vstoupivší do tepelské kanonie, stal členem řádu - bílé roucho řádu mu v Římě předal papež Innoncenc III.

Jeho životní pouť uzavřela mučednická smrt. Poté, co byl vězněn (a to ať již loupeživými rytíři, či v důsledku boje o majetek), nesouhlasil s vyplacením výkupného za svoji svobodu a zemřel jako vězeň 14. července 1217, blahořečen byl roku 1897, ctěn je jako mučedník pro spravedlnost.

Klášterní kostel vysvětil roku 1232 pražský biskup, dokonce i král Václav I. se zúčastnil slavnostní mše. V toku dějin následovaly morové rány, reformační opatření, drancování vojsky Fridricha Falckého i Švédů, požáry, a v novodobých událostech přítomnost nacistických složek, odsun řeholníků v 50. letech (s obvyklým následným umístěním do pracovních koncentračních táborů nebo do služby u PTP) a léta „péče“ socialistické armády.

Současný vzhled konventu i kostela je výsledkem barokní přestavby z přelomu 17. a 18. století, poté se stal klášter významným centrem umění a vědy, v raných letech 19. století zde rozmach studia vědních oborů dosáhl vrcholu. Později i se rozšířila hospodářská činnost výstavbou stájí, pivovaru a mlýna, v činnost byla uvedena lékárna i poštovní a telegrafní úřad.

Z let 1902 - 1910 pochází muzeum a knihovna, jejíž hlavní sál má 24 metrů do délky, 12 do šíře a 14,5 do výše. Strop zdobí fresky, shlédnout na ně lze i z ochozu v chodbě při prohlídce galerie podobizen opatů zde službu konajících od 12. století. Ohromné množství knih by se dalo zvládnout při rychlosti jeden svazek za tři dny zhruba za nějakých 800 let.

Románsko-gotický kostel Zvěstování Páně je dlouhý přes 62 metrů a vysoký takřka 16, fascinující barokní interiér je plný soch a nespočtu fresek, z nichž každá má svůj příběh - jedna návštěva na pojmutí té krásy nestačí.

Relikviář s ostatky zakladatele kláštera je umístěn v Hroznatově kapli (místo, kam byl pohřben původně, je k nalezení před hlavním oltářem), kde jsou i jeho dva portréty – s vyobrazením založených klášterů (druhý byl Chotěšov) na pravé zdi a další na stropní fresce.

V kostele jsou dvoje barokní varhany, mile překvapí všudypřítomná květinová výzdoba, jako je zvykem běžně v Rakousku či Německu. Celý interiér je stejně bohatý uměleckou výzdobou, jakou je možno vídat v klášterních kostelech právě u sousedů, a opravdu je jim víc než zdatnou konkurencí.

Součástí prohlídky je také malý a velký muzejní sál, pracovna knihovníka, za procházku stojí přilehlý park s rybníkem a novým hřbitovem řeholníků.

Nastíněné krásy však je opravdu třeba spatřit na vlastní oči v místech, kde dějiny zanechaly svůj autentický otisk. Od roku 1990 jsou znovu obývaná a funkční, a to i bohoslužbami pro veřejnost.