Index
Heřman Josef Tyl
K nejvýznamnějším osobnostem tepelského kláštera ve 20. století patří P. Heřman Josef Tyl (1914 - 1993). Narodil se v Cakově na Hané jako syn rolníka Josefa a Marie v Cakově na Hané. Po maturitě na gymnáziu v Prešově v roce 1936 vstoupil do kláštera v Nové Říši. Kněžská svěcení přijal roku 1940 a začal vypomáhat ve farnosti Brno-Židenice, rok na to ukončil studia teologie a stal se novicmistrem v Nové Říši.
29. května 1942, byl spolu se sedmi dalšími členy kláštera zatčen gestapem. Nejdřív byl vězněn v Jihlavě a v brněnských Kounicových kolejích, zbytek války prožil v koncentračních táborech Osvětim a pak Buchenwald, kde se dočkal osvobození americkou armádou. Jako pověřenec francouzského červeného kříže pomáhal s péčí o nemocné, brzy se však sám nakazil tyfem a musel se léčit v Pasteurově klinice v Paříži.
Po návratu do vlasti v srpnu 1945 se stal administrátorem farnosti Nová Říše. V lednu dalšího roku odjel do Teplé, kde byl jmenován převorem. V těžkých poválečných podmínkách se snažil obnovit chod kláštera. Byl iniciátorem poutí politických vězňů k bl. Hroznatovi, které v Teplé probíhají i v současnosti. Přichází rok 1950, nové zatčení a rok na to odsouzení ve vykonstruovaném procesu na 12 let vězení za velezradu. V letech 1951‒58 byl vězněn v Mladé Boleslavi, Kolíně, Plzni-Borech, Leopoldově a Mírově. Zažil tvrdé podmínky pracovních táborů Jáchymovska.
Po podmíněném propuštění roku 1958 se stal členem JZD v rodném Cakově. Zde vykonával různé manuální práce, nakonec byl skladníkem a místopředsedou družstva. Roku 1961 byl zbaven trestů a byla mu vrácena práva. Od roku 1964 se mohl vrátit do církevní služby. Byl nejprve administrátorem farnosti Bohuslavice u Konice na Hané, pak děkanství v Mariánských Lázních. V den svých 60. narozenin byl zbaven státního souhlasu a poslán do důchodu. Bez práva podílet se na duchovní správě mu bylo dovoleno pobývat na faře v Bítově u Znojma. Teprve v roce 1987 se opět stal administrátorem farnosti Slatinice u Olomouce.
19. 9. 1989 byl Josef Heřman Tyl zvolen opatem kláštera v Teplé, v roce 1991 se dočkal rehabilitace. Rok před smrtí musel ze zdravotních důvodů na funkci rezignovat, umírá 10. prosince 1993 v Mariánských Lázních. Je pohřben na klášterním hřbitově v Teplé.