Index
Klášterní park
Proměnlivost klášterní zahrady ovlivňoval stavební vývoj kláštera. Až do konce 16. století byly zahrady většinou užitkové, tvořily je bylinné a zeleninové plochy. Ke změně došlo po výstavbě barokní části kláštera v 17. století. Jak tehdy vypadal klášterní areál ukazuje rytina z roku 1735. Zahrada byla rozdělena na část veřejnosti přístupnou, se zahradnictvím vybaveným později i skleníkem a část uzavřenou vysokou zdí, patřící ke klauzuře. K jižní straně budovy přiléhala malá opatská zahrádka. Oba rajské dvory měly zahradní ornamentální úpravu s centrální fontánou. Na jižní straně konventu byla bylinářská zahrada. Tato podoba zahrady přetrvala do roku 1903, kdy se rozšířil areál přistavěním nového křídla knihovny a muzea a četných hospodářských objektů. Kamenná barokní zeď kolem zahrady byla zbořena, zrušeno staré zahradnictví a postaven nový skleník s domem zahradníka v rozšířené zahradě, na jižní straně kláštera na říčce Teplé rybník a kolem něho rozsáhlý přírodní krajinářský park. Zbytky barokní zahrady byly zapojeny do nové koncepce. 
V současné době probíhají zároveň s rekonstrukcí celého areálu i úpravy parku. Jeho nynější podoba vznikla postupným rozšiřováním a přeměnami klausurní zahrady a sadu uprostřed středověkých hradeb kláštera. Zásadní přestavba parku byla provedena počátkem 20. století. Veřejnosti je přístupný od roku 1946 zásluhou tehdejšího převora Heřmana Josefa Tyla. Vybudováním vodní plochy s procházkovou trasou lemovanou letitými stromy a křížovou cestou zde vznikl park sloužící duševní a fyzické relaxaci.
