Jde o období, které předchází velikonočním svátkům. Dnes na toto téma během běžného rozhovoru asi nenatrefíme a někdo by si troufl tvrdit, že se jedná o přežitek, ale opak je pravdou. Křesťané postní dobu stále dodržují. Jsou to pro ně dny, během kterých se připravují na největší událost církevního roku a dobrovolný půst k tomu odnepaměti patří. Podle nejstarších dochovaných pramenů, pocházejících z 2. století, se křesťané nejdříve postili v den Kristovy smrti a potraviny, které tak ušetřili, rozdávali chudým. Součástí takového smutečního půstu se poté stal i den Kristova spočinutí v hrobě, takže předvelikonoční postní doba zpočátku zahrnovala pouze dva dny, tzn. Velký pátek a Bílou sobotu. Bylo to ale o dost přísnější, protože tento půst se vztahoval na jídlo i pití bez výjimek, tudíž šlo o takovou menší hladovku, která byla nepovinná pouze pro staré a nemocné lidi a těhotné ženy.
Postní doba, jak ji známe dnes, je dlouhá čtyřicet dní a trvá od Popeleční středy do večerní bohoslužby na Bílou sobotu. A konečně se nám nabízí očekávaná otázka: „Co se vlastně během postní doby jí?“. Nemusíte se bát, že by křesťané po dobu čtyřiceti dní hladověli, ale jsou zde nějaká pravidla, kterými se drží. Máme tu tedy Popeleční středu a Velký pátek, to jsou jediné dva dny přísného půstu, během kterých se nejí žádné maso a je povolené pouze jedno syté jídlo denně. Můžeme zde zmínit i jednu lidovou tradici, která říká, že by se na Zelený čtvrtek mělo jíst něco zeleného, aby „nebolelo v krku“. Kupříkladu u nás byla touto dobou velmi oblíbená polévka z jarních bylinek. A tím se dostáváme k hlavnímu bodu tohoto příspěvku.
Pro zpestření nadcházejícího jara jsme si pro vás totiž připravili několik receptů, které zdobily postní tabule českých zemí! A protože samotný recept by mohl být bez vyzkoušení zavádějící, rozhodli jsme se všechna tato jídla uvařit, abychom je mohli doporučit či vás před nimi opatrně varovat :-)
Začněme startem dne, tedy snídaní. K té bývalo zvykem pojídat krajíc suchého chleba a kyselé zelí (nejchutnější variantou je křimické zelí – věřte nám, vyzkoušeli jsme to :-D).
A nyní, abyste rozdýchali ten ranní pokrm, se vrhneme na dva hlavní chody, tedy na polévku zvanou "mačanka" a na pečený kucmoch!
Mačanka
Suroviny: Sušené houby, nálev z kysaného zelí, bobkový list (dle množství polévky), kefír či podmáslí, máslo, česnek, sušená paprika, sůl a pepř, chleba
Nejprve si houby namočíme zhruba na půl hodinky do vody. Do hrnce nalijeme nálev ze zelí a smícháme ho s vodou dle chuti. Přidáme bobkový list, houby a pod poklicí vaříme 45 minut. Poté zamícháme podmáslí či kefír. Na másle si osmahneme papriku a česnek a vmícháme směs do polévky. Podáváme s měkkým chlebem či s chlebovými krutony.
Mačanka asi není pro českou kuchyni úplně nejtypičtější. Z toho, co se mi podařilo zjistit, je tato polévka oblíbená hlavně na východním Slovensku a na Ukrajině.
Pozn.: Já osobně upřednostňuji kyselejší polévky, ale pokud by na někoho bylo podmáslí či kefír už příliš, můžete do polévky přidat smetanu s rozkvedlanou hladkou moukou. Určitě to zachutná ?
Pečený kucmoch
Suroviny: 2 velké brambory, lžíce másla, 2 stroužky česneku, sůl, asi 100 ml mléka nebo smetany, 2 vejce, 1 lžička majoránky
Oloupané brambory nakrájíme na tenké plátky a rozložíme je do pekáče nebo na plech vymazaný máslem a pečeme dozlatova (pozor, zatím je nesolíme). Potom potřeme česnekem rozetřeným se solí.
Ve smetaně či mléce rozmícháme majoránku a vajíčka, zalijeme v pekáči a brambory dopečeme.
Někdo může znát kucmoch jako jiný termín pro škubánky, ale starý kucmoch opravdu označoval brambory zapečené s česnekem a majoránkou.
Pozn.: V receptu jsou psaná vejce, ale kucmoch můžete upéct i bez nich.
Po důkladné ochutnávce můžeme tuto tabuli pouze a jedině doporučit!
***********************
Zdroje:
https://www.toprecepty.cz/.../50548-starocesky-peceny.../
https://www.youtube.com/watch?v=-3vytiLEQvc
Literatura:
VAVŘINOVÁ, Valburga. Malá encyklopedie Velikonoc. 1. vyd. Praha : Libri, 2006
